Jak dlouho bych měl/a spát?

„Spěte 8 hodin. To je to nejlepší, co můžete udělat pro vaše zdraví. I doktor to říká.“ Takto nebo podobně se mezi širokou veřejností propaguje myšlenka zdravého spánku. Lze ale toto univerzální pravidlo uplatnit na každého?

Spánkový režim se v průběhu života mění. Nejmarkantnější rozdíl pravděpodobně pociťují novopečení rodiče, kteří by nejraději v kuse prospali celou noc, ale jejich dítě to bohužel vidí jinak. Pojďme se tedy podívat na změny v jednotlivých fázích života.

Spánek plodu

Začněme se spánkem ještě před narozením. Ač se většinou zdá, že plod je v děloze velmi aktivní, většina pohybů se děje právě ve spánku a nejsou tedy reakcí na okolní svět. Jsou to pouze samovolné záškuby vyvíjejícího se svalstva. Plod skutečně většinu času prospí. Stavy bdělosti začne zažívat až od třetího trimestru, i poté je ale vzhůru maximálně dvě až tři hodiny denně.

Délka spánku plodu: 21-24 hodin

Spánek v dětství

Po narození dítěte nastává pro rodiče šok. Jejich dítě má naprosto odlišný spánkový cyklus než oni. Proč tomu tak je?
Pokud jde o stavy spánku a bdělosti, naše tělo se řídí tzv. cirkadiánním rytmem. Laicky řečeno, tělo se postupem času naučí, že den má 24 hodin a že část noci bychom měli prospat. Novorozené dítě však teprve přišlo na svět a jeho cirkadiánní rytmus zatím není plně rozvinut. Až ve věku tří až čtyř měsíců lze pozorovat, že se spánek miminka mění.

Jak dlouho by mělo spát dítě staré 0-2 roky: 11-17 hodin

Jak dlouho by mělo spát dítě staré 3-12 let: 9-13 hodin

TIP: pokud chcete dítěti s nastavením spánku pomoct, stanovte mu určitý režim, např. ho můžete kojit vždy ve stejnou dobu. Dále je lepší dítě do postýlky ukládat ospalé, ne spící. Naučí se tak jistým způsobem uspat samo a možná vás příští noc nevzbudí tolikrát).

Spánek a adolescence

Vzpomínáte si, když jste byli v pubertě? Nebo máte děti v tomto věku? Jejich spánkový režim se zdá být jako naprostá katastrofa. Chodí spát pozdě a ráno by nejraději před desátou vůbec nevstávali. Zdá se to jako ohromně nezodpovědný přístup, ale prozradíme vám tajemství – ve většině případů za to vůbec nemohou. Stejně jako všechny věci v přírodě má i toto naprogramování svůj důvod. Právě v adolescenci se děti učí osamostatnit se od rodičů, proto se jejich cirkadiánní rytmus rázem posune asi o dvě hodiny napřed – když jdou rodiče spát, dítě bude ještě nějaký čas vzhůru a musí se o sebe postarat samo. Tento rytmus ale v dnešní době nabourává jeden zásadní problém a tím je brzká školní docházka. Pokud se vám zdá, že vstávat do školy nemůže být pro děti přeci tak hrozné, představte si, jako by vás někdo nutil usnout v sedm nebo osm hodin večer a následně po vás chtěl, abyste do práce vstávali ve čtyři nebo v pět ráno. Nepříjemné, že?

Jak dlouho by měla spát mládež: 8-11 hodin

Věděli jste, že kolem čtvrtého roku života přechází spánkový režim dítěte z polyfázického (několik krátkých úseků spánku denně) na bifázický (dítě spí celou noc a obvykle si ještě jednou na chvíli zdřímne v průběhu dne).

Spánek ve středním věku a ve stáří

Jak jste si možná sami vědomi, spánek je v pokročilých stádiích dospělosti a ve stáří o něco komplikovanější, než byl dříve. Domněnka, že starší lidé nepotřebují mnoho spánku, samozřejmě není pravdivá. Jenže kde vznikla?
Čím jsme starší, tím máme větší problém spát dlouho, nepřerušovaně a kvalitně, ať už kvůli zdravotním problémům nebo něčemu jinému. Zkrátka, rádi bychom spali krásných dlouhých 8 hodin, ale ne vždy se nám to podaří. Příčinou nižší kvality spánku je například zkrácení hlubokého NREM spánku (pokud nevíte, co je to NREM spánek, honem si běžte přečíst článek “Co je to spánek?”, počkám tu na vás). Rozkouskovanost spánku pak může být způsobena zejména oslabením močového měchýře – starší lidé v noci častěji vstávají na záchod.

Jak dlouho by měl spát dospělý: 7-9 hodin

TIP: V případě častého nočního vstávání může pomoct snížený příjem tekutin v průběhu pozdního odpoledne a večera, určitě to ale není všelék a stále byste v průběhu dne měli vypít dostatek tekutin!

Nyní už víte, že všude zmiňovaných osm hodin platí vlastně primárně pro dospělé a nemůže se podle nich řídit každý. Také jste se dozvěděli, jak se spánek v průběhu života mění a proč tomu tak je. Tak co, můžete říct, že spíte dostatečně dlouho, nebo se budete i nadále řadit k těm, kterým “stačí 5-6 hodin spánku denně”?

Pokud stále nejste přesvědčeni o důležitosti spánku, v příštím článku si povíme, jak nám nedostatek spánku škodí – a že toho není málo.

ZDROJE: WALKER, Matthew. Proč spíme: Odhalte sílu spánku a snění. 1. Brno: Jan Melvil Publishing, 2018. ISBN 978-80-7555-050-7.
National Sleep Foundation

Více o zajímavostech kolem spánku:

 

BUĎTE PRVNÍ, KDO SE DOZVÍ O AKCÍCH A SLEVÁCH