Lék na všechny naše problémy
Kdyby vám někdo řekl, že má lék, který vám pomůže předcházet srdečním onemocněním, obezitě, diabetu II. typu, Alzheimerově chorobě, snižuje stres a napomáhá dobré náladě, určitě byste prosili, abyste ho mohli mít. Toto zázračné sérum však již existuje. Je zdarma a můžeme ho mít všichni a hned. Spánek je velkým kouzelníkem a má ve skutečnosti obrovský význam pro naše fyzické zdraví, paměť, psychiku a spousty dalších věcí.
V hlavní roli MOZEK
Velké benefity ze spánku těží mozek. Během noci si odpočine od všeho, co nás přes den rozrušilo a vyčerpalo. Mozek se skládá z velkého množství nervových buněk, tzv. neuronů. Tyto neurony jsou obklopeny gliovými buňkami, které je vyživují. Gliové buňky tvoří převážnou část našeho nervového systému právě proto, že napomáhají ke správné funkci neuronů a tím i celé nervové soustavy.
Mozek. Zdroj: www.freepik.com
Glymfatický systém
V průběhu dne je mozek zanášen metabolity – odpadními látkami, které jsou vytvářeny organismem. V mozku se tyto metabolity ukládají a pokud nejsou odstraněny, mohou časem mozkovou tkáň poškodit a zhoršit tak funkci mozku. Proto je potřebné tyto odpadní látky po každém dni odplavit. To se děje za pomoci tzv. glymfatického systému, který mozek omývá a mimo jiné ho zbavuje škodlivých metabolitů. Během hlubokého spánku se zvýší výkonnost tohoto systému asi 10–20krát. Když totiž spíme, zmiňované gliové buňky obklopující neurony se zmenší a uvolní tak prostor pro větší přísun tekutiny a lepší odplavení škodlivin.
Byla také dokázána určitá spojitost velkého množství metabolitů v mozku s Alzheimerovou chorobou. I spoustu velikánů, kteří hlásali, že jim stačí spát pouze 4-5 hodin denně, nakonec tato nemoc postihla.
Spánek a paměť
S tím souvisí také další velice důležitá funkce našeho mozku, paměť. V průběhu noci postupně třídíme nově nabyté informace a rozhoduje se, zda jsou pro nás důležité a budou tedy uloženy do dlouhodobé paměti anebo pro nás význam nemají a trvale si je pamatovat nemusíme. Všechny informace se též mezi sebou propojují a hledají se souvislosti. I proto můžeme říct, že „Ráno je moudřejší večera“. Dokonce takový Mendělejev, který sestavil periodickou soustavu prvků, tvrdil, že se mu zdál sen, ve kterém ono uspořádání uviděl, a tak byl schopen prvky logicky uspořádat.
Struktura melatoninu. Zdroj: www.ewiworks.com
Spánkový hormon melatonin
Slyšeli jste někdy o melatoninu? Je to hormon, který hraje zásadní roli ve spánkovém cyklu a ovlivňuje naše vnitřní hodiny, které určují kdy usínáme a kdy se probouzíme. V průběhu dne je produkce melatoninu snížená, ale k večeru stoupá a my tak začínáme být ospalí a toužíme po spánku. Tvorba melatoninu je ovlivněna právě množstvím světla, kterému jsme vystaveni – pokud například před spaním sledujeme televizi nebo trávíme den v zatemněných prostorách, hladina melatoninu bude rozhozená a s ní i celý náš spánkový cyklus. Kromě řízení našich vnitřních hodin je melatonin také významným antioxidantem, reguluje produkci pohlavních hormonů a zlepšuje funkci imunitního systému.
Už chápete, proč je pro nás spánek tak důležitý? Tak honem na kutě! A že nevíte, jak dlouho byste správně měli spát? O tom si povíme v dalším článku.
Chcete se o spánku dozvědět více? V našem cyklu o kvalitním spaní jsme se již věnovali tomu, co je to spánek.
Zdroj: WALKER, Matthew. Proč spíme: Odhalte sílu spánku a snění. 1. Brno: Jan Melvil Publishing, 2018. ISBN 978-80-7555-050-7.
