Děti s větší a menší potřebou spánku
Podle psychologů a pediatrů není poobědový klidový režim v mateřských školách přežitkem, pozitivní měrou naopak ovlivňuje růst, psychický rozvoj, zdraví, náladu i chování malých dětí. Klidový režim ve školkách každý den spočívá v tom, že děti s větší potřebou spánku a odpočinku po obědě v klidu usínají na lůžku.
Naopak děti, které mají menší potřebu spánku, nemusí po celou dobu odpoledního klidu ležet či spát ve své postýlce. Předškoláci totiž ve školkách nejsou paními učitelkami nuceni ke spánku, dle svých potřeb tak mohou zpravidla po půl hodině odpočinku ze svého lůžka vstát a věnovat se, například v jiné místnosti, klidným nespacím aktivitám.
Co předchází samotnému klidovému režimu? Po obědě děti postupně přecházejí z jídelny na WC a do koupelny, aby provedly hygienu. Odcházejí do ložnice, kde se převlečou do pyžámka, a následně se uloží do svého lůžka s příjemným dětským povlečením. Až si všechny děti ve třídě lehnou do svých postýlek či na lehátka, zakryjí se přikrývkou a paní učitelka jim přečte pohádku nebo pustí pohádkové CD.
Ve školkách se děti do spánku nenutí
Každé dítě má své individuální potřeby. Pokud například děti, které mají větší potřebu spánku, nebudou mít po obědě klid, budou následně po zbytek dne unavené (tzv. „přetažené“). Na druhou stranu děti, které po obědě nespí nebo prostě spát nechtějí, by se do spánku neměly nutit. Dosáhlo by se jenom toho, že by se tyto děti převalovaly, zlobily a rušily ve spící třídě ty děti, které potřebují odpočinek.
Důležitým faktorem, který má vliv na spaní dětí po obědě, je přirozeně i věk dítěte. Jinou potřebu mají nejmenší tříleté děti, jinou naopak děti pětileté.
Klidový režim děti naučí ohleduplnosti k ostatním
Děti předškolního věku dopřávají svému tělíčku v rámci klidového režimu nejen odpočinek. Zjistí, jaké je to respektovat nastavený režim, a především se naučí brát ohled na děti s odlišnými potřebami.
Týká se to hlavně nespících dětí, které se díky klidovému režimu naučí ohleduplnosti k dětem, které spát chtějí. A to tak, že se po zhruba půlhodinovém odpočinku na lůžku věnují klidovým aktivitám (nejčastěji malování, kreslení, skládání puzzle nebo prohlížení knížek), kterými nabudou rušit spící děti.
